Mamince by dnes bylo 89 let. 
Milovaná Fany…
Posílám nahoru pohlazení.
Neměla jednoduchý život.
To, co unesla, by porazilo stádo slonů.
To, co vydržela by dokázalo smést mrakodrapy.
To co prožila, by jinde vyplavilo oceán bolesti.
Tuhle fotku mám ráda.
Fany ji ráda neměla.
Vím proč.
Je to jejich přesný otisk.
Ten, který mám vypálený v duši.
Otisk mámy a táty.
Jejich nekonečných bitev a občasných příměří.
Klidu, který pokaždé trval jen chvíli.
Jejich podivné, a přece lásky.
(To v kočárku jsem já. Milovaná tak, jako později už nikdy nikým.)
Někdy věci nejsou takové, jak se nám léta zdály být. A občas pochopíme souvislosti, když už není, s kým je probrat. Když už není komu se omluvit ani komu poděkovat.
Díky, mami.
