Někdy jsme ve vztahu k nastupující generaci skeptičtí. Tvrdíme, že ji kromě počítače a mobilu nic nezajímá. Nahrneme všechny na jednu hromadu a vykřikujeme: To, když jsme my byli ve věku jako vy!…
Pravda je ale pořád tam, kde byla. Pokud je dítě bez zájmu, pak byli a jsou bez zájmu o dítě, o svět, o život především jeho rodiče. Tečka.
Turnaj v improvizaci
V pátek 5. dubna jsem vyrazila na akci Improshow Belmondo Cup 2019. Lidi kolem divadla můžu. A tohle byla navíc akce pro dětské herce. Přátelský turnaj v improvizaci mezi teplickými soubory. Jezdívala jsem kdysi na divadelní festivaly, soutěže a přehlídky. Ty dojmy byly pokaždé hodně silné a zážitky nezapomenutelné. Jenomže doba se mění a dnešní generace je jiná. Kdo ví, jestli to nebude ztráta času. V pátek večer. Možná budu litovat, že jsem nezůstala doma.
Jo, kousaly mě pochybnosti…
…a pustily se teprve v okamžiku, kdy jsem vešla do teplického Kafe Fokus.
Ze všech dětí pršelo neuvěřitelné nadšení. (A to ještě ani nezačaly.) Sebejistota nadupaná radostí, kterou už jsem v takové koncentraci dlouho neviděla ani necítila. Rozhodný nákrok k obrovskému rozmachu křídly. Panebože, jak tohle dokáže pohladit duši! Nádherní blázni, úžasní rodiče a kámoši v publiku. Přijet sem, bylo víc než dobré rozhodnutí.
Principál, učitel i kamarád
Divadelník Jaroslav Hunka, který ještě pamatuje divadlo v době klasických telefonů, byl režisérem a dramaturgem akce. Léta vede divadelní soubory. Rukama mu už prošlo nepočítaně dětí, které naučil zbavit se trémy, správně vyslovovat, pracovat s mimikou, nepitvořit se, a dosáhnout kýženého efektu, zdokonalovat pohybový a mluvený projev na prknech, co znamenají svět. Má také na svědomí řadu divadelních akcí, kromě jiného i páteční improshow.
Hned na začátku Hunka informoval, že letošní improvizační turnaj věnoval Jean-Paul Belmondovi, který oslaví 9. dubna 86. narozeniny. „Víte, jak to se mnou je. Belmondo je můj velký vzor.“ Po téhle zpovědi poprosil, abychom v publiku byli shovívaví, protože se děti na improshow nemůžou de facto dopředu připravit.
(Upřímně, celou dobu jsem si lámala hlavu, jak to myslel. Z těch dětí totiž nebylo nervózní žádné, byly dokonalé. Došla jsem k závěru, že jediný trochu nervózní byl sám principál. Ale myslím, že jsme k němu byli všichni v hledišti shovívaví.)
Čtyřlístek k pohledání
Akce se zúčastnily čtyři dětské soubory. Divadlo Orry jako pořadatel, Herecké studio DK Teplice, Celebrity Teplice a Řetenické národní divadlo. S režií a dramaturgií náročného turnaje pomohly principálovi Anna Kubíková a Terka Johnová. Moderátorských postů se dokonale zhostily Anna Kubíková s Eliškou Luskovou.
Atmosféra úžasná. Soupeři se navzájem podporovali, a i když nechybělo zdravé popichování, uměli ocenit skvělý výkon protihráče. Taková vyšší dívčí férového přístupu k soutěži, ze které by si měl vzít příklad kdejaký vrcholový sportovec.
Prskavka
První disciplínou byla Prskavka. Moderátorky vyvolaly jednoho z účastníků a ten musel během pár vteřin improvizovat na téma, které mu předhodilo publikum. Objevila se například Květina, Bramborák, Pivo nebo Bagr. Jestli vám teď při čtení narostla ramena, že něco tak jednoduchého byste dali levou zadní, zkuste si to. Bez přípravy jít rovnou do monologu, nezaseknout se a zároveň lidi v publiku pobavit. (Dovolte mi, abych se vaší naivitě zasmála.) Před báječnými výkony všech dětí jsem smekala pomyslnou hučku z hlavy.
Rohlík s máslem v měsíční sauně
Další disciplínou byly etudy pro čtyřčlenné skupiny. Téma opět zadávalo skvěle spolupracující, i když trochu zlomyslné publikum. A tentokrát včetně zápletky. Děti musely improvizovat na dané téma a vejít se do minuty. A aby to neměly tak jednoduché, po přehrání etudy ji daly ještě jednou zpo-ma-le-ně a pak zrychleně. No prostě mazec. Zejména, když si uvědomíte, že se objevovala témata a zápletky typu: Rohlík s máslem v sauně na Měsíci, kdy se rozteče máslo. Nebo Pizzerie v ponorce, kde dojde kyslík.
Poměrně náročnou disciplínou bylo odezírání a uhadování slov. Jedno z dětí mělo na uších sluchátka, aby nic neslyšelo a hádalo, co říká kolega. Byly to hodně komické momenty. Pro publikum samozřejmě. Skutečné exploze smíchu ale přišly při etudách dvojic. Ty rozehrály děj a na písknutí ztuhly v sousoší. Z chodby pak dotáhli nic netušícího kamaráda, který jednoho z dvojice vystřídal. Podle pozice soch promptně odhadl, co se asi odehrávalo a navázal dějem vlastním. Z rozehrané resuscitace tak například přešel děj plynule v první taneční.
Potenciál téměř Oscarový
Výkony, které herci ze čtyř divadelních souborů z Teplic v pátek předvedly, byly bez přehánění dokonalé. Co, dokonalé. Obdivuhodné, neuvěřitelně profesionální. Ta euforie, věřte mi, je na místě. Jestli budete příště zvažovat, zda se jít podívat na nějaké z představení z uvedeného čtyřlístku divadel, určitě neváhejte. Jednak se zbavíte skepse ve vztahu k nastupující generaci, pokud ji v sobě vláčíte, ale hlavně se bohovsky pobavíte.
A ještě pro pořádek jména těch, kterým, kromě již uvedených, vděčím za báječný páteční večer: T. Johnová, A. Štěpánková, P. Doubková, E. Žambulová, M. Bédyová, M. Ďačenko, P. Kříženecká, A. Otcovský, V. Šanda, A. Majeráková, E. Klášterková, B. Hlaváčková, K. Fleissigová, P. Fryš, R. Bhijová, J. Klimešová, F. Šanda, L. Černohorský, L. Sitai, J. Babor, P. Martinka a J. Hunka.
Poznámka k místu konání, Kafe Fokus, Teplice
Kafe Fokus je kavárna, kde dostávají šanci lidé s různými zdravotními, zejména duševními, problémy. Handicapovaní lidé tu pracují pod vedením asistentů a jde jim to skvěle. Jsou příjemní, usměvaví, pečliví a vděční. Atmosféra tu byla báječná. Jen prostory kavárny jsou možná pro podobné akce trochu knop.