Děčínský spolek STO Z ledu ven
V teplickém muzeu vystavuje od 23. března děčínské Sdružení tvůrčích optimistů Z ledu ven. Parta, která potvrzuje, že uvíznout v umělecké euforii až po uši dává smysl i tehdy, když člověk není profesionál, akademický malíř ani minulostí ocejchovaný zasloužilý umělec.
Spolek založili v roce 1994 děčínští fotografové. Cílem bylo „oživit zamrzlé hladiny po sametové revoluci“. Stát přestal v té době amatérskou uměleckou činnost podporovat takovou měrou, jakou ji podporoval před tím. Řada lidí z kumštu bez možnosti vystavovat, zúčastňovat se soutěží a dalších aktivit, tvůrčí činnost ukončila.
Není mým cílem porovnávat společenské hladiny jednotlivých období a možnosti pro amatérskou tvorbu. Po vernisáži party STO Z ledu ven ale vím, že nejde o prázdné gesto, namířené proti čemukoli, nebo poplatné momentální náladě. A název Z ledu ven sedí téhle bandě stejně dobře, jako hadí ženě její kostým.
Atmosféra na vernisáži s bublinkami navrch
Děčínští optimisté dokážou z ledu vysekat kdeco a kdekoho. Nejenom blbé nálady, smutky a pochybnosti. Když jsou spolu, na to špatné není čas a ani proč myslet. Pokud se dostanete do jejich společnosti, dokážou z ledu vytáhnout i vás. Z krusty, za kterou se občas schováváte, když se vám svět zdá jako propadákový thriller.
Partička z Děčína spolu vystavuje dvakrát až třikrát ročně. I v zahraničí. Jezdí společně na dovolené, do galerií, na různé akce. Velká rodina, která tě podrží, dá ti vědět, když zalezeš do ulity, že jsi tam už nějak dlouho. Spolek STO Z ledu ven je mimochodem organizátorem většiny výstav v děčínské synagoze, kde se významnou měrou zasadil o koncepci a vytvoření současných výstavní prostor.
Hodně pestrá paleta
„Do spolku postupně přišli po fotografech i známí amatérští výtvarníci z Děčína, hudebníci, sochaři, divadelníci, básníci a další aktivní kulturní osobnosti,“ rozpovídal se zakládající člen, fotograf Karel Veselý. „Daly se do kupy děčínské tvůrčí individuality a vznikla skvělá parta. Fungujeme už 29 let a příští rok oslavíme 30. výročí.“
Podle sochaře Václava Žilíka se amatérští umělci cítí volněji než profesionálové. „Jde o přístup. Nepodléháme vizím někoho jiného. Tahle si fotí, ta si zase kreslí a já si sochám. V běžném životě máme většinou profese poměrně vzdálené umělecké sféře. Někdo je údržbář, já jsem třeba chemik. Ale tvoříme. Zůstane po nás stopa. A jako amatéři se nemusíme ptát: Líbí se ti to, nelíbí…? V tom je to volnější. Neumím si představit, být při tvorbě pod nějakým tlakem.“
Václav Žilík se v průběhu povídání zastavil u objektu uprostřed místnosti. „Tohle sousoší mělo být v Hiltonu. Něco mám v Japonsku, něco jinde. Támhle mám vystavenou knížku a jak jsem říkal té kóče (Iva Kolorenčová, z muzea – pozn. redakce), kdyby byl ze strany návštěvníků zájem, je možné ji prodat.“ Kniha je vystavená ve vitríně, kde jsou i další jeho objekty.
Aby po tobě zůstala stopa
„Jde o to, aby po člověku zůstala stopa. Vem si, jak musí být skvělý pocit, když se v deset večer podíváš – ne do mobilu, na televizi nebo do kompu, ale na dílo, které sis pořídila. Pohodlně se posadíš, dáš si sklenku skotský a říkáš si: To je nádhera, tohle se fakt povedlo. Díváš se a je ti dobře. Všechno si koupíš. Novou bundu, auto. Ale tahle díla vytvořil pokaždé jediný člověk na celém světě. Můžeš si pořídit mobil, televizi, kterou má kdekdo, ale konkrétní dílo od jednoho tvůrce může mít jen jeden.“
Partička STO Z ledu ven přivezla na vernisáž také filmový dokument sestavený z archivních videí několika akcí spolku. Návštěvníci se ztišili, v sále se pomalu ztlumila světla a do přítmí prohlásil jeden z Děčíňáků: „A potom, když se zhasne, to se dějí věci…“ A i přes skotačivý dvojsmysl toho prohlášení se skutečně děly. S těmi vtipálky a tvůrčími optimisty, s jejich legráckami a infekčním smíchem bylo všem nadmíru pohodově. Jako když někoho znáte od nepaměti a pokaždé se těšíte, až se zase setkáte. Jako když se vrátíte do party, se kterou jste si kdysi v dětství rozbíjeli kolena a přelézali ploty.
Pokud chcete z té atmosféry taky něco trhnout, běžte se na výstavu podívat. Možnost máte do neděle 23. dubna.
