Na 10. červen připadá Světový den secese. Svátek, který má upozornit na výjimečnost uvedeného architektonického stylu a důležitost jeho zachování pro generace příští. Letošní osmý ročník je konkrétně věnovaný secesní okenní vitráži. V Teplicích najdeme řadu krásných secesních domů. Bohužel i řadu míst, kde tyto domy nahradila moderní tuctová zástavba. Dnes se podíváme na jednu z nejzajímavějších teplických staveb s prvky secesního slohu.
Vila Gustava Jirsche
Jedná se o rodinnou vilu významného teplického architekta Gustava Adolfa Jirsche. Jde o dům na rohu ulic Pod Doubravkou a Josefa Suka. O dům s věžičkou. Mimochodem, právě ona věžička evokuje fantazii, probouzí sny, představy a rytíř, který jí hlídá, má z těch zasněných pohledů vzhůru občas plezír. Kdyby mu stáním nezkamenělo tělo, možná by se trochu nespolečensky zlomil v pase, aby se těm našim představám od srdce zasmál.
Jako děti jsme kolem často chodívali na Písečák. Snily jsme o pokojíčku přímo ve věži. Později, při randění, jsme sny posunuli na vyšší level. Představovali jsme si ve věži romantickou ložnici s výhledem na hvězdné nebe. Mimochodem, jestli patříte k podobným snílkům a nevíte, co s milióny, máte šanci. Vila Gustava Jirsche je v současnosti na prodej.
Arts and Crafts
Jako termín dostavění budovy se ponejvíce uvádí rok 1900. Našla jsem ale zmínku i o roce 1906. Jisté je, že vila vyrostla v rámci tehdejšího rozšiřování šanovského zahradního města. Objekt nese znaky hnutí Arts and Crafts, které se rozvíjelo v letech 1880 až 1900 a bylo předchůdcem secese. Šlo o reformátorské hnutí. Vyznačovalo se protestem proti tehdy sílícímu vlivu industriální jednoduchosti, která pronikala do architektury. Směr Arts and Crafts proti tomu prosazoval kvalitně zpracované dekorativní návrhy a také dokonalý řemeslný fortel středověkých mistrů. Jsou vám ty myšlenky blízké? Mně ano.
Směs stylů
Vile Gustava Jirsche se mezi lidmi občas říká Dům s rytířem. To díky zmíněné soše rytíře, který se sice v pase neláme, zato ale v nároží důstojně hlídá věž. Ta je 25 metrů vysoká a disponuje hrázděným prostorem na vrcholu. (Tou snovou ložnicí). Kromě secese se tady potkávají i další architektonické styly. Když Jirsch stavěl své sídlo, měl zjevně snahu vytvořit něco mimořádného. A to se mu určitě povedlo.
Vila představuje projekt, ve kterém se mísí Heimatstil, populární na začátku 20. století, s prvky poněkud studené německé hradní architektury (promiň, rytíři, ale jsi důkazem), dále s historismem a folklorismem. Secesi pak vystopujeme ve štukové výzdobě, ve stylu, kterým je tvarované hrázdění, v členění oken zejména na západní fasádě, ale také na okenních vitrážích v interiéru.
Plagiát podle polského originálu?
Některé zdroje uvádějí, že architekta měla inspirovat nejspíš vila Schwarzer v polském Coselu, v dnešním Kedzierzyn-Kožle. Autoři knihy Teplice: architektura moderní doby 1860-2000, zašli dokonce ještě dál a tvrdí, že vzhledem k podobnosti obou budov lze mluvit v případě teplické vily o jasném plagiátu. No, popřejme architektovi Jirschovi klidné spaní. Co se mě týče, je mi fuk, kde vzal mustr. Jisté je, že jeho vila, od roku 1958 památkově chráněná a už více než století patří k nejkrásnějším domům v Teplicích.
Gustav Adolf Jirsch
Adolf Jirsch se narodil v roce 1871 v Teplicích. Architekturu vystudoval na liberecké průmyslové škole kde chodil do třídy například s Rudolfem Bitzanem. Nejvýraznější stopy zanechal jako autor mnoha šanovských vil. Jeho mistrovským projektem jsou ale Kamenné lázně. Ty získaly svoji současnou podobu v letech 1910-1911 právě podle jeho návrhu, vytvořeného ve spolupráci s Edmundem Arnimem. Dokončení nové podoby lázní se Jirsch už nedočkal. Zemřel v Teplicích, v roce 1909, ve svých 37 letech, na tehdy nevyléčitelnou chorobu.
(Zdroj historických dat: Wikipedie a internet)
