Krupka, Soběchleby – Pozdně barokní kaple sv. Františka Régis z roku 1790 v Soběchlebech prochází velkými změnami. Ty jí za nějaký čas dopřejí návrat k původní a důstojné podobě. Momentálně jsou obvodové zdi stavby podepřené mohutnými trámy, kolem kaple zívá zhruba půlmetrový výkop a červenobílá páska avizuje, abychom se k objektu nepřibližovali. Ovšem v září by už mohla kaple znovu jako perla prozářit soběchlebskou náves.
Kaple v Soběchlebech měla namále
Město Krupka se rozhodlo sakrální stavbu, která spadá pod Bohosudovskou farnost, zachránit a zachovat pro generace příští. Kompletní rekonstrukci provádí novosedlický podnikatel Roman Štefan. Investice do záchrany drobné památky a do obnovy její původní podoby činí něco kolem jednoho miliónu korun. Dotace od státu pokryje náklady ve výši 130 tisíc korun. Zbývající část jde na vrub města.
První krok: zbavit stavbu vlhkosti
Kaple už měla namále. Zdivo bylo nasáklé vodou, proto se musela v první řadě provést jeho sanace a po obvodu obdélníkového základu vykopat drenáže s napojením na svod ze střechy. Čas se na stavbě vyřádil. Zdivo bylo nejenom vlhké, ale v důsledku toho i na mnoha místech potrhané. Opravit je třeba jak trhliny, tak i vnitřní a vnější omítky, včetně drobných oprav oken a dveří a střechy nad zvonicí. Skleněné desky se jmény padlých ve Velké válce, které byly instalované na pilastrech u vstupu, budou nahrazené replikami.
Kdy dojde ke vzkříšení kaple?
Každé vzkříšení památek, byť drobného charakteru, které nesou odkaz o životě našich předků, si zaslouží pozornost a vděk. Podobné aktivity naší společnost posunují blíž k hodnotám, které jsou dané příslušností k zemi, ve které žijeme, úctou k jejím tradicím a k historii. Soběchlebská kaple je dalším krokem na cestě k sobě samým. A jak dopadne? Počkejme si.
Kdo byl František Régis?
Sv. František Régis, kterému je soběchlebská kaple zasvěcená, není u nás běžným a známým světcem. Jde o francouzského jezuitského misionáře a kněze, narozeného 31. ledna 1597 ve Francii, kterého katolická církev prohlásila za svatého. Zemřel 30. prosince 1640.
Jako devatenáctiletý vstoupil do jezuitského řádu a v roce 1631 byl vysvěcený na kněze. Misijní činnost zaměřil zejména na hugenoty v horské oblasti Francie a věnoval se i péči o potřebné. Několikrát žádal o povolení vycestovat do Severní Ameriky, což mu nebylo umožněné. Zemřel na zánět pohrudnice ve svých 43 letech.
Blahořečený byl v roce 1716 a svatořečený o 11 let později Klementem XII. Stal se mimo jiné patronem krajkářek a pomocníkem proti moru. Jeho hrob se stal poutním místem. (Zdroj: Wikipedie)
