Jsou místa, která nás přitahují. I kdybychom je navštívili stokrát, neomrzí. Jejich atmosféra infikuje všechny buňky v těle. Místa, kde srůstáme přirozeně se zemí. Zanecháváme otisk sebe sama. Kde se otevíráme, splýváme a stáváme bezprostřední součástí všehomíra, aniž bychom potřebovali pochopit, proč se tak děje.
Něco z těch míst je v nás od pradávna ukotveno. V našich nejhlubších vzpomínkách a pocitech. Vymezují v nás skrytý význam všech našich současných činů, vztahů a konání. Také v nás odkrývají něco silného a nevýslovně magického. A my spíš tušíme, než víme, že jsme s těmi místy byli někdy v minulosti pevně svázaní. Možná v některém ze svých předchozích životů. Takové věci se totiž nedějí naráz. Takové věci se nedějí ani samo sebou.
Moldava v Krušných horách
Moldava je jedním z mých silných míst. Lokalita s úžasným geniem loci. Kdo ví, ve kterém ze svých životů jsem s ní byla svázaná. Jde o místo s nebývalým prostorem k rozjímání. Krajina je tu zvlněná do příboje, který omývá nebe a ztrácí se v něm. Jde o místo, kde vyčistíte a srovnáte všechny myšlenky. Najdete správný poměr svých protipólů. Možná vám tady dojdou i souvislosti, kterým jste dlouho nebyli schopní rozumět. Je to svěží a otevřený kus krajiny k přemýšlení, k usebrání, k meditaci. Vyzkoušejte.
Moldava, kostel Navštívení Panny Marie
První zmínka o římskokatolickém kostele Navštívení Panny Marie je z roku 1346, kdy sloužil především místním sklářům. Předpokládá se, že v této době byl ještě celý dřevěný. (Mezi námi, musela to být nádhera.) Po bitvě na Bílé hoře přijala velká část zdejších obyvatel reformaci, převlékla plášť i víru a odešla do sousedního Saska. Na místě kostela, který bez lidského tepla pomalu chátral, byl v roce 1687 postavený kostel nový. V roce 1851 byl přestavěný do podoby, jakou známe dnes.
Vševědoucí Wikipedie (pro úplnost) praví: Kostel je obdélný, jednolodní, trojboce uzavřený. Sakristie je čtverhranná, hranolová věž představěná západnímu průčelí, pobíjená šindelem, nahoře ukončena cibulovitou bání. Vně kostela jsou lizénové rámy a segmentová okna. Střecha je sedlová a nad presbytářem je valba krytá šindelem. Loď má plochý strop, presbytář křížovou klenbu, zařízení kostela je pseudobarokní.
Kostel je od roku 1964 vedený jako kulturní památka. Nedaleko stojí fara postavená kolem roku 1800. Jedná se o obdélnou, patrovou stavbu se zděným přízemím. Patro fary je bedněné. Budova má vysokou sedlovou střechu, která je kryta šindelem.
Moldava, Horský hřbitov
Horský hřbitov, který s kostelem sousedí, leží na úpatí kopce Bojiště. Je ohrazený hřbitovní zdí se vstupní branou. Zeď je už na mnoha místech vyvalená, poškozená, nebo úplně chybí. Jednoduché řazení hrobů a celkové řešení prostoru hřbitova, který vybíhá do svahu asi tak, jako se ruce vzpínají k modlitbě, je charakteristické použitím lidového tvarosloví náhrobních křížů. Ty jsou vesměs dřevěné. V centrální části se nachází velký dřevěný kříž s korpusem Ježíše Krista malovaným na plechu.
Moldavský hřbitov je od roku 1958 kulturní památkou a patří k ojedinělým krušnohorským hřbitovům, které si dodnes udržely svoji atmosféru v kontextu se sousedící zástavbou, kostelem i zasazením do krajinného reliéfu. Vedle několika málo nových hrobů jsou zde především náhrobky původních obyvatel. Většina z nich je v různém stadiu rozpadu, z části náhrobků zbývají pouze fragmenty pomalu zarůstající do trávy. Menší část náhrobků je v současnosti obnovována.
Zdroje: wikipedie, cimiterium.cz/hrbitovy/detail/2809-moldava
