Osek – Osecké nádraží má stále půvab starých železničních stanic s červenými muškáty za okny, kterých v poslední době ubývá. Nahrazují je mnohdy neosobní a chladně vyhlížející moderní objekty bez genia loci, které splňují požadavky na ekonomický provoz.
Přesto, když se řekne nádraží, vybaví se většině z nás podobné, jako mají v Oseku. Všudypřítomná vůně karbolu tady prolíná tichem, které hází ručník vlaku, co se má každou chvíli odněkud přiřítit. Budova s červenou střechou září do dálky žlutou omítkou a sevřená náručí okolního lesa.
Podobenství a fantazie
Každé nádraží nám evokuje cesty a dálky. Spoustě z nás také dovolené, tábory, studentské brigády, dobrodružství, zážitky, příběhy a především dětství. Vzpomínky na ubíhající krajinu za oknem, obtěžkanou pražci a prošitou kolejemi. Nádraží bývá symbolem řady pocitů, dojmů, ale také rozhodnutí. Třeba útěků od všeho a od všech.
Nádraží Osek město patří k těm, kterým přestavba v zájmu modernizace nebo snahy o úspory zatím (doufejme) nehrozí. Stále patří k budovám, které nesou typické nádražácké stopy, sálají romantikou a vyzývají naší fantazii na souboj.
Železniční expozice
Osecké nádraží nabízí kromě shora opěvované atmosféry také vhled do historie železniční dopravy v Železniční expozici. Pokud ji vaše děti ještě neviděly, rychle to napravte. A pokud ano, určitě se sem zase někdy přijeďte podívat. Tohle jen tak neomrzí.
Několik základních informací (než vyrazíte).
– Železniční expozice na nádraží Osek – město byla otevřená v květnu roku 2014.
– Přináší obecné informace o historii železnice a také o moldavské trati. Jsou tady desítky exponátů.
– Spravuje ji Klub přátel Krušnohorské železnice.
– Vznikla proto, aby v expanzi modernizace nezmizely ze světa věci, které dokládají historii železnice a současně poskytují tolik známou vůni nostalgie.
– Původně měla být v Hrobu. Z důvodu vysokého nájmu se přešlo k variantě skladiště v Oseku. To ale kvůli nepřizpůsobivým vyhořelo. Nakonec pomohlo město a poskytlo prostory na oseckém nádraží, které měly původně zůstat uzavřené.
– V prostorách už stál mechanický přístroj na ovládání výhybek a návěstidel z roku 1940, vyrobený v německém Düsseldorfu. Stal se nejstarším exponátem sbírky.
– Prvním zachráněným exponátem správců byl kompostér z dubského nádraží. To je zařízení, které do kartonové jízdenky dokáže vytlačit datum. Mimochodem, časem k němu přibyl i trezor na jízdenky.
– K vidění jsou tu otočné válce s jízdními řády z hrobské stanice. Zajímavý je telefon s kličkou na odesílání zpráv morseovkou z Louky u Litvínova. Zaujme stojan na lyže – jeden takový se podle Michala Švece pořád ještě vozí ve vlaku, který jezdí z Drážďan do Altenbergu. Trůní tady čepice výpravčích, metály, návěstidla, semafor, můžete se kochat vláčkem, který sviští krajinou na modelové železnici a potěšit oko i mysl spoustou dalších úžasných věcí s cejchem minulosti.
– Nadšenci kolem moldavské dráhy stále zachraňují další exponáty s vazbou na železnici. Současné prostory ale nejsou nafukovací. A tak je aktuálně trápí klasika. Nerudovské „Kam s nimi“.
– Železniční expozici v Oseku můžete navštívit každou třetí sobotu v měsíci, v době od 9 do 15.30 hodin. Letošní sezóna byla zahájená v sobotu 16. května.
